Alpy

V restauraci LeMontBlanc v Crans Montana byl šéfkuchař Pierre Crepaud jmenován slavným průvodcem restauracemi Gault Millau „objevem francouzsky mluvícího Švýcarska pro rok 2010“. Tenhle 36-letý šéfkuchař jsi již vybudoval respekt v několika zařízeních rezortu. LeMontBlanc převzal teprve v červnu tohoto roku.  Read more »

V sobotu to v Evropě sněžilo; někde napadalo až 70 cm sněhu. Čili právě včas, s Vánoci před dveřmi, jsou sněhové podmínky vynikající.

Švýcarsko mělo v sobotu nejvyšší příděl sněhu. Po párkovém přísunu 70 cm dostal Vercorin dalších 70 cm sněhu, a to v uplynulých dnech ještě něco přibylo. V rovnaném čase spadlo kolem 20-30 cm v oblastech Lungern-Schönbüel, Torgon,  Champoussin, Stoos, La Fouly, Morgins a Super St. Bernard. Ve Verbier, oblasti 4 údolí či Villars-Gryon dostali nadílku 15 cm sněhu. Read more »

Síť poskytovatelů ubytování Interhome doporučuje lyžařům, aby ušetřili a namísto rezortů s velkým jménem si vybrali menší, které se jim vyrovnají. Zástupce společnosti se vyjádřil, že v každé z oblastí Alp se dá cesta do drahého střediska se zvučným jménem dá nahradit jinou, lacinější, no kvalitou nestrádající destinací. Read more »

Arosa, rezort v rámci malebné vesnice/městečka nesoucí totéž jméno, se nachází přibližně hodinu cesty od překrásného středověkého města Chur, hlavního města Graübündenu, nejvýchodnějšího kantonu Švýcarska. Doporučujeme vám začít dovolenou právě zde. Když budete chodit dlážděnými ulicemi města, budete si moc krásně představit, jak tu vypadal život ve středověku – ten na vás dýchá ze všech stran. A ten okolní výhled ..
Na cestě do finální destinace se můžete připravit na dech beroucí okolí, které budete míjet. Alpské louky, rokliny, lesy.. A serpentiny.. ty jsou tady proslulé. Nakonec se ze sněžné kulisy vynoří středisko Arosa. Jak to tam tedy vypadá? Read more »

Lyžařské středisko St. Moritz/Engadin (česky Svatý Mořic) se nachází ve švýcarských Alpách, které leží v nadmořské výšce 1856 metrů. Středisko, které je největší ve Švýcarsku, je hlavním cílem celebrit, které zde tráví zimní dovolenou. Při lyžování si můžete užívat slunce, které svítí průměrně 322 dní v roce, a zpříjemní vám nejen lyžování, ale celou dovolenou. St. Moritz je tvořen horskými masivy, které jsou pokryté kvalitním sněhem. Read more »

Alpy jsou nejvýznamnější pramennou oblastí ve střední Evropě. Na mnoha jejich vrcholech či hřebenech probíhají i mnohá evropská rozvodí (Albula, St. Gotthardpass). Alpské řeky nebo povodí se po dlouhé cestě vlévají do moří (Středozemní moře, Jaderské moře, Černé moře, Severní moře. V masivu Gotthard ve Švýcarsku se dokonce rozcházejí řeky do tří moří (Rhóna, Rýn, Ticino). Podobně je tomu v pohoří Albula poblíž Svatého Mořice (Inn, Rýn a Pád). Ve Východních Alpách tvoří toky povětšinou dlouhá údolí, rovnoběžná s hřebeny hor (Dráva, Inn, Enns). Západní Alpy jsou na tom naopak, toky zde vytvářejí kratší a příkřejší, většinou s velkým převýšením (Aara, Rýn, Rhóna). Často jsou tyto doliny směrově napříč horskými masivy. Zde vznikly na mnoha místech vodopády (např. Krimmelské vodopády). Řeky v Alpách jsou z velké většiny napájeny z ledovců a proto jsou v létě bohaté na vodu. Read more »

Největším ledovcem Alp je Velký Aletschský ledovec v Bernských Alpách (tedy ne Aletschký, Aletchský ani jiný). Délka je 24 km, plocha asi 115 km². Místo, kde se pod vrcholem Aletschhorn stéká několik ledovců v jeden mohutný ledovcový proud se nazývá Konkordiaplatz. Mocnost ledu zde dosahuje kolem 350 m. Read more »

Dnešní zalednění Alpského systému (3 200 km²) jsou asi 2% původního plochy pleistocéních ledovců. Za posledních 150 let pozorujeme značný ústup ledovců. Tato proměna odtávání (ablace) bývá v některých obdobích přerušována. Jsou však i roky kdy dochází i k úbytkům v řádech metrů mocnosti ledovců (např. Dachstein). V létě nezamrzají ledovce ani přes noc a tím dochází k velkým úbytkům v důsledku odtávání. Tento fakt způsobuje velkou měrou globální oteplování planety. Read more »

Obrovské ledovce z období Pleistocénu doslova vymačkaly na krajích hor časté mohutné morény, ve kterých následkem toho vznikla jezera. Běžně se nacházejí na severních i jižních svazích hor. Také plesa zdobící vyšší pásma mají svůj původ v ledovcové činnosti.
Největším jezerem Alp je Ženevské jezero na hranicích Švýcarska a Francie, nejhlubší jsou zase italská jezera Lago di Como (Comské jezero, 409 m), Lago Maggiore (365 m) a Lago di Garda (Gardské jezero, 346 m). Read more »

Alpy jsou rozhraním klimtů středoevropského podnebí a suchého podnebí Panonské nížiny. V horách je zde výška, návětrná a závětrná strana. Nejvyšší roční srážky spadnou v průměru v Julských Alpách (2500 mm), nejnižší potom ve Walliských Alpách (500 - 600 mm). Nad výškou 3000 m jsou průměrné roční srážky v Alpách téměř 1500 mm. S přibývající výškou klesá teplota a to zhruba o jeden stupeň na každých +170 m výšky. Alpy se nacházejí v pásu pouhých 5 stupňů zeměpisné šířky, ale setkáme se tady prakticky se všemi druhy klimatu od mírného podnebí až po arktické. V Alpách se vyskytují také padavé větry, takzvané fény. Na severu Alp jsou to jižní fény. Přes Alpy se přenášejí vzduchové vrstvy od Středozemního moře. Jižní svahy jsou svlažovány dešti, získávají tak kondenzační teplo a padají, na severní stranu hor. Přitom může být na severu tepleji než na jihu. Při severním proudění se vyskytuje i na jižních svazích hor tzv. severní fén, tady zde již nevytváří výraznější oteplení. Read more »