Alpy

Obrovské ledovce z období Pleistocénu doslova vymačkaly na krajích hor časté mohutné morény, ve kterých následkem toho vznikla jezera. Běžně se nacházejí na severních i jižních svazích hor. Také plesa zdobící vyšší pásma mají svůj původ v ledovcové činnosti.
Největším jezerem Alp je Ženevské jezero na hranicích Švýcarska a Francie, nejhlubší jsou zase italská jezera Lago di Como (Comské jezero, 409 m), Lago Maggiore (365 m) a Lago di Garda (Gardské jezero, 346 m). Read more »

Alpy jsou rozhraním klimtů středoevropského podnebí a suchého podnebí Panonské nížiny. V horách je zde výška, návětrná a závětrná strana. Nejvyšší roční srážky spadnou v průměru v Julských Alpách (2500 mm), nejnižší potom ve Walliských Alpách (500 - 600 mm). Nad výškou 3000 m jsou průměrné roční srážky v Alpách téměř 1500 mm. S přibývající výškou klesá teplota a to zhruba o jeden stupeň na každých +170 m výšky. Alpy se nacházejí v pásu pouhých 5 stupňů zeměpisné šířky, ale setkáme se tady prakticky se všemi druhy klimatu od mírného podnebí až po arktické. V Alpách se vyskytují také padavé větry, takzvané fény. Na severu Alp jsou to jižní fény. Přes Alpy se přenášejí vzduchové vrstvy od Středozemního moře. Jižní svahy jsou svlažovány dešti, získávají tak kondenzační teplo a padají, na severní stranu hor. Přitom může být na severu tepleji než na jihu. Při severním proudění se vyskytuje i na jižních svazích hor tzv. severní fén, tady zde již nevytváří výraznější oteplení. Read more »

Pásmo lesů se na severních okrajích alpských hor táhne ve výšce kolem 1 600 m, na jižních pak zasahuje i do výšek 2 200 m a ve vysokých horách až do 2 300 m. V nižších stupních lesů často rostou buky a javory. Výše se nacházejí jehličnaté lesy složené převážně ze smrků, jedlí, limb a modřínů. Nad tímto pásmem jsou porosty kosodřeviny, jalovců, olší a vrb. Ve vyšších výškách se pak nalézají alpinské louky s rostoucími rododendrony a typickou alpskou květenou. Na vápencích podložích v severních Alpách se v pásmu lesů daří olši, bříze a borovici limbě. Read more »

Alpská fauna je zastoupena druhy typickými pro horská pohoří v Evropě. K nejznamějším alpským zvířatům patří třeba kamzík, svišť, kozorožec, medvěd, rys nebo zajíc. Vlk byl bohužel už v Alpách zcela vyhuben. Do výšek kolem 4 000 m se pak dostává hraboš sněžný. Z ptáků zde lze vidět tetřeva, tetřívka, bělokura horského či pěnkavu sněžnou. Za zástupce dravců můžeme povařovat orla skalního, orlosupa bradatého, sokola stěhovavého a jestřába. Z říčních ryb zde nechybí pstruzi, kteří se vyskytují v horských jezerech i ve výškách 2 600 m, líni či lipani. A plazy? Třeba zmije obecná či ještěrka živorodá. Zajímavostí je, že v alpských plesech žijí živočichové, jenž jsou přímými potomky druhů z doby ledové. Read more »

Dříve v minulosti byly Alpy osídleny Rétoromány, indoevropskými kmeny Ilyrů, kelty. Za skutečně původní obyvatelstvo ale považujeme Ladiny z Jižních Tyrol a Rétoromány z Graubünden. Během stěhování národů do oblasti Alp migrovali zejména Germáni a Slované. V současnosti obývají pohoří Alp Francouzi, Italové, Rakušané, Němci, Švýcaři a Slovinci. Původní rétorománské obyvatelstvo je rozptýleno do malých menšin, které v dnešní době již splývá s místními obyvateli. Zhruba 34 % obyvatel hovoří německy, 26 % francouzsky, 29 % italsky a 11 % slovanskými jazyky. Read more »