Alpy

V sobotu to v Evropě sněžilo; někde napadalo až 70 cm sněhu. Čili právě včas, s Vánoci před dveřmi, jsou sněhové podmínky vynikající.

Švýcarsko mělo v sobotu nejvyšší příděl sněhu. Po párkovém přísunu 70 cm dostal Vercorin dalších 70 cm sněhu, a to v uplynulých dnech ještě něco přibylo. V rovnaném čase spadlo kolem 20-30 cm v oblastech Lungern-Schönbüel, Torgon,  Champoussin, Stoos, La Fouly, Morgins a Super St. Bernard. Ve Verbier, oblasti 4 údolí či Villars-Gryon dostali nadílku 15 cm sněhu. Read more »

Síť poskytovatelů ubytování Interhome doporučuje lyžařům, aby ušetřili a namísto rezortů s velkým jménem si vybrali menší, které se jim vyrovnají. Zástupce společnosti se vyjádřil, že v každé z oblastí Alp se dá cesta do drahého střediska se zvučným jménem dá nahradit jinou, lacinější, no kvalitou nestrádající destinací. Read more »

Ještě v průběhu listopadu seslali nebesa na alpské oblasti ve Švýcarsku a Rakousku bohaté sněhové pozdravy, no na Francouzské Alpy jaksi pozapomněli. Obavy místních ale rozehnalo sněžení, které začalo v posledních dnech měsíce a pokračovalo v prosinci. Většina nového sněhu dopadla do jižní části Francouzských Alp.  Read more »

Alpské lyžařské středisko ležící na východ od Grenoblu, Les Deux Alpes, se nachází ve francouzském masivu Le Meije. Krásu okolí tvoří zejména největší ledovec Evropy Girose, díky němuž je udržován sníh i během jara. Lyžaři mohou využít mnoho sjezdovek s různými úrovněmi obtíže. Středisko Les Deux Alpes je zaměřeno speciálně na snowboardisty a lyžaře, nikoli na běžkaře, avšak i pro ně je tu upravená trať 25 km dlouhá. Alpské středisko se nachází v nadmořské výšce 1650 – 3560 metrů. Pro milovníky lyžování je zde k dispozici 220 km sjezdovek, které jsou rozděleny na tři části. Pro začátečníky nebo nenáročné hosty je zde v nabídce 80 km dlouhých modrých sjezdovek a 96 km dlouhých červených sjezdovek. Pro náročnější a pro zkušené lyžaře či snowboardisty je zde k dispozici 44 km dlouhých černých sjezdových tratí. Mimo nabízené sjezdovky mohou lidé využit oblasti pro extrémní lyžování, např. vyhlášená oblast La Grave, jejíž převýšení je 2150 m, ale lyžovat se zde může za určitý příplatek. Snowboardisté využívají snowparku Salomon, kde jsou nově upravené tratě a U-rampa, dále mohou zavítat do snowparku na ledovci s halfpipe a boardercossem. Read more »

Alpy jsou nejvýznamnější pramennou oblastí ve střední Evropě. Na mnoha jejich vrcholech či hřebenech probíhají i mnohá evropská rozvodí (Albula, St. Gotthardpass). Alpské řeky nebo povodí se po dlouhé cestě vlévají do moří (Středozemní moře, Jaderské moře, Černé moře, Severní moře. V masivu Gotthard ve Švýcarsku se dokonce rozcházejí řeky do tří moří (Rhóna, Rýn, Ticino). Podobně je tomu v pohoří Albula poblíž Svatého Mořice (Inn, Rýn a Pád). Ve Východních Alpách tvoří toky povětšinou dlouhá údolí, rovnoběžná s hřebeny hor (Dráva, Inn, Enns). Západní Alpy jsou na tom naopak, toky zde vytvářejí kratší a příkřejší, většinou s velkým převýšením (Aara, Rýn, Rhóna). Často jsou tyto doliny směrově napříč horskými masivy. Zde vznikly na mnoha místech vodopády (např. Krimmelské vodopády). Řeky v Alpách jsou z velké většiny napájeny z ledovců a proto jsou v létě bohaté na vodu. Read more »

Největším ledovcem Alp je Velký Aletschský ledovec v Bernských Alpách (tedy ne Aletschký, Aletchský ani jiný). Délka je 24 km, plocha asi 115 km². Místo, kde se pod vrcholem Aletschhorn stéká několik ledovců v jeden mohutný ledovcový proud se nazývá Konkordiaplatz. Mocnost ledu zde dosahuje kolem 350 m. Read more »

Dnešní zalednění Alpského systému (3 200 km²) jsou asi 2% původního plochy pleistocéních ledovců. Za posledních 150 let pozorujeme značný ústup ledovců. Tato proměna odtávání (ablace) bývá v některých obdobích přerušována. Jsou však i roky kdy dochází i k úbytkům v řádech metrů mocnosti ledovců (např. Dachstein). V létě nezamrzají ledovce ani přes noc a tím dochází k velkým úbytkům v důsledku odtávání. Tento fakt způsobuje velkou měrou globální oteplování planety. Read more »

Obrovské ledovce z období Pleistocénu doslova vymačkaly na krajích hor časté mohutné morény, ve kterých následkem toho vznikla jezera. Běžně se nacházejí na severních i jižních svazích hor. Také plesa zdobící vyšší pásma mají svůj původ v ledovcové činnosti.
Největším jezerem Alp je Ženevské jezero na hranicích Švýcarska a Francie, nejhlubší jsou zase italská jezera Lago di Como (Comské jezero, 409 m), Lago Maggiore (365 m) a Lago di Garda (Gardské jezero, 346 m). Read more »

Alpy jsou rozhraním klimtů středoevropského podnebí a suchého podnebí Panonské nížiny. V horách je zde výška, návětrná a závětrná strana. Nejvyšší roční srážky spadnou v průměru v Julských Alpách (2500 mm), nejnižší potom ve Walliských Alpách (500 - 600 mm). Nad výškou 3000 m jsou průměrné roční srážky v Alpách téměř 1500 mm. S přibývající výškou klesá teplota a to zhruba o jeden stupeň na každých +170 m výšky. Alpy se nacházejí v pásu pouhých 5 stupňů zeměpisné šířky, ale setkáme se tady prakticky se všemi druhy klimatu od mírného podnebí až po arktické. V Alpách se vyskytují také padavé větry, takzvané fény. Na severu Alp jsou to jižní fény. Přes Alpy se přenášejí vzduchové vrstvy od Středozemního moře. Jižní svahy jsou svlažovány dešti, získávají tak kondenzační teplo a padají, na severní stranu hor. Přitom může být na severu tepleji než na jihu. Při severním proudění se vyskytuje i na jižních svazích hor tzv. severní fén, tady zde již nevytváří výraznější oteplení. Read more »

Pásmo lesů se na severních okrajích alpských hor táhne ve výšce kolem 1 600 m, na jižních pak zasahuje i do výšek 2 200 m a ve vysokých horách až do 2 300 m. V nižších stupních lesů často rostou buky a javory. Výše se nacházejí jehličnaté lesy složené převážně ze smrků, jedlí, limb a modřínů. Nad tímto pásmem jsou porosty kosodřeviny, jalovců, olší a vrb. Ve vyšších výškách se pak nalézají alpinské louky s rostoucími rododendrony a typickou alpskou květenou. Na vápencích podložích v severních Alpách se v pásmu lesů daří olši, bříze a borovici limbě. Read more »